Umělá inteligence – počítačové systémy napodobující lidské myšlení
AI (umělá inteligence) je souhrnné označení pro počítačové systémy, které zvládají úlohy dřív vyhrazené lidem – rozhodování, rozpoznávání obrazu, práci s jazykem. Tolik definice. V praxi se pod tou zkratkou schovává ledacos: od algoritmu, který za vás přihazuje v aukci Google Ads, po chatbota, se kterým si zákazník píše o reklamaci.
Hodí se rozlišovat dvě věci. Úzká AI umí jednu konkrétní úlohu – doporučit produkt, odhadnout šanci na konverzi – a nic jiného po ní nechtějte. Generativní AI naopak tvoří nový obsah: text, obrázky, kód. Většina „AI“ v marketingových nástrojích patří do té první skupiny (i když se dnes mluví hlavně o té druhé).
Skoro všude, jen se tomu tak neříká. Smart Bidding v Google Ads i Skliku upravuje nabídky v reálném čase podle pravděpodobnosti konverze. Google Analytics 4 počítá prediktivní publika. E-shop vám doporučí zboží podle chování ostatních zákazníků. Tohle všechno běží na machine learningu už léta, bez velkých titulků.
Novější vrstvou jsou generativní nástroje typu ChatGPT nebo Claude: koncepty textů, varianty inzerátů, shrnutí dat, první nástřel čehokoli. Užitečná věc – pokud výstup berete jako draft, ne jako hotovou práci.
Na data a na zadání. Automatizovaný bidding se potřebuje učit z dostatečného počtu konverzí, generativní texty potřebují redakci. A strategii za vás AI nevymyslí. Když je špatně cíl nebo měření, algoritmus jen rychleji utrácí rozpočet špatným směrem – upřímně, většina „selhání AI“, kterou jsem v účtech viděl, byla ve skutečnosti selháním vstupů.
U klientů nasazuju AI jako urychlovač, ne jako autopilota. Smart Biddingu nechám řízení nabídek, ale hlídám mu vstupy: konverze, cíle, omezení rozpočtu. Texty od jazykových modelů beru jako první draft a dopisuju je do tónu značky. Rozhodnutí o strategii a rozpočtu zůstává na lidech – AI k němu jen rychleji připraví podklady.
