WordPress ekosystém

Multijazyčný web

Web ve více jazycích – řeší pluginy WPML nebo Polylang

(Multilingual)

Co je Multijazyčný web

Multijazyčný web je web, jehož obsah existuje ve dvou a více jazykových verzích, mezi kterými návštěvník přepíná. WordPress to sám o sobě neumí, takže se to řeší pluginem.

V českém prostředí narazíte hlavně na dva. WPML je placený a nese hotová napojení na e-shopy i překladatelské agentury, Polylang má bezplatnou verzi a placené rozšíření pro WooCommerce. Oba zasahují hluboko do databáze, takže výměna pluginu po roce provozu není otázka jednoho odinstalování.

Kde se to nejčastěji láme

U SEO, na které se při plánování překladu zapomíná. Každá jazyková verze potřebuje vlastní adresu: podadresář typu /en/, subdoménu, nebo národní doménu. Verze se pak propojují atributem hreflang, kterým vyhledávači sdělíte, že jde o překlad téže stránky a ne o duplicitní obsah. Hreflang se plete s canonical tagem, ale řeší něco jiného: canonical určuje hlavní verzi jedné stránky, hreflang spojuje rovnocenné jazykové varianty.

Na co si dávat pozor:

  • hreflang musí být vzájemný, česká verze odkazuje na anglickou a anglická zpátky na českou
  • kódy jazyka a země se nepletou: cs, cs-CZ, en, en-GB
  • odkaz vede na konkrétní přeloženou stránku, ne na homepage cizí jazykové verze
  • stránka, která překlad nemá, do jiné jazykové verze nepatří ani jako strojově přeložená výplň

Texty schované mimo editor

Překlad článků bývá menší kus práce, než klienti čekají. Zapomíná se totiž na všechno, co leží mimo editor: položky menu, patičku, texty ve formulářích, potvrzovací e-maily z objednávky, popisky tlačítek zadrátované v šabloně. Než dám odhad, projdu web a sepíšu, kolik textu je vlastně schovaného jinde než v příspěvcích a stránkách. A pokládám jednu nepříjemnou otázku: kdo bude anglicky odpovídat na poptávky, které z webu přijdou.

Časté otázky

Stačí obsah přeložit automaticky přímo v pluginu?

Jako podklad pro korekturu ano, jako finální text ne. Strojový překlad rozhodí odborné výrazy a názvy produktů, čehož si u B2B webu všimnou čtenáři dřív než vyhledávač.

Uškodí druhá jazyková verze pozicím té české?

Nemá proč, pokud má vlastní adresy a správně nastavený hreflang. Problém nastává až tehdy, když je stejný text dostupný na několika adresách bez určení vztahu mezi nimi.

Je lepší podadresář, nebo národní doména?

Podadresář vyjde levněji a těží z autority hlavního webu, proto ho volím častěji. Národní doména dává silnější lokální signál, ale znamená správu druhého webu a odkazy budované od nuly.