Zapier / Make
Nástroje pro automatizaci propojení různých aplikací
Co je Zapier / Make
Zapier a Make jsou nástroje pro propojení aplikací bez programování: událost v jednom systému spustí akci v druhém. Scénář se skládá klikáním v prohlížeči, ne kódem, takže si ho postaví i člověk, který nikdy nic nenaprogramoval.
Spouštěč a akce
Celá logika stojí na téhle dvojici. Spouštěč je něco, co se stane: přišel nový lead z formuláře, dorazila objednávka, někdo vyplnil řádek v tabulce. Akce je to, co se má následně provést, a mezi tím se data dají upravit, filtrovat nebo rozvětvit podle podmínky. Scénáře, na které narážím u klientů nejčastěji:
- lead z reklamního formuláře putuje rovnou do CRM, aby ho obchodník viděl dřív než druhý den ráno
- notifikace do Slacku u objednávky nad určitou částku
- zápis dat do tabulky, ze které se pak plní report
- přidání zákazníka do e-mailingového seznamu po nákupu
Zapier, nebo Make
Zapier je starší, má víc hotových konektorů a stavba scénáře v něm jde přímočaře za sebou. Make vyrostlo z českého Integromatu, sídlí v Evropě a scénáře se v něm kreslí jako schéma s větvením, což se u složitější logiky čte lépe. U jednoduchého propojení dvou aplikací rozdíl nepoznáte. U scénáře s pěti podmínkami už ano.
Kde to tiše selže
Automatizace nekřičí, když přestane fungovat. Změní se název pole ve formuláři, vyprší přihlášení k účtu, dodavatel překope API, a lead se prostě přestane přenášet. Zjistí se to obvykle až za týden, když se někdo diví, proč přestaly chodit poptávky. Ke každému scénáři, na kterém záleží, proto patří upozornění na chybu a jednou za čas ruční kontrola, že poslední záznam je z dneška, ne z minulého měsíce.
Pravidlo o prostředníkovi
Nejvíc mi tyhle nástroje ušetřily u ručního reportingu a u hlídání leadů. Poptávka, která dojde jen do e-mailové schránky, se ztratí, na to jsem narazil vícekrát. Zároveň platí, že když automatizací propojíte tři systémy a nikdo neví, kde přesně se data cestou mění, vzniká z toho za rok neprůhledné bludiště. Držím se jednoduchého pravidla: co obslouží nativní propojení přímo mezi dvěma nástroji, přes prostředníka nepouštím.