DMARC
Politika říkající příjemcům, co dělat s e-mailem, který neprojde SPF nebo DKIM
Co je DMARC
DMARC je záznam v DNS, kterým majitel domény říká přijímajícím serverům, jak naložit se zprávou, která neprojde ověřením přes SPF ani DKIM. Bez něj si to každý poskytovatel rozhodne po svém a vy se o tom nedozvíte. S ním platí jedno pravidlo pro Gmail, Seznam i firemní servery.
Politika: od pozorování k zavřeným dveřím
Vše stojí na hodnotě p=. Nastavení p=none znamená nedělej nic, jen mi to hlas. Hodnota p=quarantine odsune podezřelou zprávu do spamu a p=reject ji odmítne rovnou při doručování, takže adresátovi nedorazí vůbec. Mezi první a poslední možností je propast, a přesně proto se mezi nimi nepřeskakuje.
Proč se nezačíná odmítáním
Ostré p=reject nasazené první den umí spolehlivě zablokovat vlastní poštu. Stačí jeden zapomenutý fakturační systém odesílající přes cizí server a zákazníkům přestanou chodit doklady. Rozumný postup je opačný: nasadit monitorovací režim, nechat ho běžet několik týdnů, projít reporty, doplnit chybějící odesílatele do SPF a podepsat je přes DKIM. Teprve pak se přitvrzuje. Pomalá cesta je jediná, u které dopředu víte, co si vlastně zablokujete.
Reporty jsou ta zajímavá část
Do záznamu se zapisuje adresa, na kterou poskytovatelé posílají souhrnná hlášení: kdo za doménu odesílal, kolik zpráv a jak dopadlo ověření. Surové XML je nečitelné, existují ale služby, které z něj udělají přehlednou tabulku. Odtud se dozvíte o systémech, na které si ve firmě nikdo nevzpomněl. A taky o tom, jestli se za vaši doménu nevydává někdo cizí, což je u známější značky spíš otázka času.
Proč se to řeší zrovna teď
Google a Yahoo v posledních letech zpřísnily požadavky na hromadné odesílatele a autentizaci domény po nich vyžadují. Kdo rozesílá newslettery na desetitisíce adres a nemá to v pořádku, narazí hned u první kampaně. Nastavení e-mailingu proto dnes začíná v DNS.
Zpřísnění nechávám na správci
Monitorovací režim klientům nastavuju sám, je to jeden řádek v DNS a nic nerozbije. U zpřísňování politiky ale nechci mít poslední slovo. Jakmile jde o doménu, přes kterou běží firemní pošta, chci u toho správce serveru. Z reportů umím vyčíst, který odesílatel nesedí, a předat hotový seznam k opravě. Rozhodnutí, že se od zítřka odmítá všechno ostatní, patří někomu, kdo tu poštu spravuje celou.