Interní prolinkování
Propojení stránek uvnitř jednoho webu
Co je interní prolinkování
Interní prolinkování je propojování stránek jednoho webu odkazy mezi sebou. Na rozdíl od zpětných odkazů máte tuhle síť celou ve vlastních rukou: rozhodujete, co na co odkazuje a jakým textem.
Co odkaz uvnitř webu dělá
Rozvádí autoritu. Sílu, kterou web nasbíral zvenčí, si stránky předávají právě odkazy, takže to, na co míří odkazů hodně, čte robot jako důležitější. Zároveň pomáhá vyhledávači obsah najít, protože se po webu pohybuje po odkazech. A pak ta nejobyčejnější funkce, kterou vidíte v analytice: člověk, co dočetl článek, potřebuje vědět, kam dál.
Anchor text rozhoduje
Text odkazu je jediné, z čeho robot i čtenář poznají, co je na druhé straně. „Klikněte zde“ neřekne ani jednomu z nich nic. Anchor text proto píšu popisně a nechávám ho žít uvnitř věty. Přehánět se to nedá donekonečna: padesát odkazů se stejnou frází vypadá uměle.
Osiřelé stránky
Stránka, na kterou nevede jediný interní odkaz, je osiřelá. Existuje, možná je i v sitemapě, ale ve struktuře webu jako by nebyla: trefí na ni leda ten, kdo zná přesnou adresu. Nejčastěji takhle končí staré landing pages, produkty vyřazené z kategorií a stránky vyrobené pro jednorázovou kampaň.
Kde odkazy hledat
- V textu stránky, kde odkaz dává smysl uprostřed věty.
- V kategoriích a rozcestnících, které drží strukturu pohromadě.
- Ve starších článcích, které tematicky sedí k té nové stránce.
- V drobečkové navigaci a v patičce, i když těm dávám menší váhu.
Když dokončím novou stránku, hned si projdu web a přidám na ni odkazy ze tří čtyř starších textů. Bez toho visí ve vzduchu a čeká měsíce, než si jí někdo všimne. Druhá rutina: jednou za čas projedu web Screaming Frogem a porovnám nalezené adresy se sitemapou. Rozdíl mezi seznamy jsou ty osiřelé stránky.