URL slug
Část URL adresy za doménou – měla by obsahovat klíčové slovo
Co je URL slug
URL slug je část webové adresy za doménou, která pojmenovává konkrétní stránku a popisuje její obsah, například /sluzby/seo/ nebo /blog/jak-psat-titulky/.
Je to zároveň text, který si člověk přečte ještě před kliknutím. Adresa se zobrazuje ve výsledcích vyhledávání i v náhledu odkazu na sociálních sítích a lidé si ji opisují do zpráv nebo diktují po telefonu.
Jak by měl vypadat
Krátce a srozumitelně. Dvě až čtyři slova stačí, spojovník mezi nimi, malá písmena, žádná diakritika. Česká písmena s háčky a čárkami sice moderní prohlížeč zvládne, ale při kopírování se často rozsypou do nečitelné podoby plné procent. Podtržítko nepoužívám, spojovník je zavedený oddělovač.
Ven letí předložky, spojky a slova bez obsahu. Datum v adrese také ne, pokud nejde o zpravodajský web; článek pak působí zastarale i po poctivé aktualizaci. Sledovací parametry a dlouhá identifikační čísla do slugu nepatří, jejich duplicitní verze se řeší přes canonical tag.
Slug u zavedené stránky
Tady jsem konzervativní. Stránka, která roky sbírá odkazy a pozice, má adresu, na kterou je navázané všechno okolní: interní prolinkování, odkazy z cizích webů, záložky, historická data v analytice. Měnit slug kvůli o něco hezčímu tvaru se nevyplatí, přínos je kosmetický a riziko reálné. Když je změna opravdu nutná, třeba proto, že se produkt přejmenoval, musí na starou adresu okamžitě navázat trvalé přesměrování. Interní odkazy se navíc přepisují rovnou na nový tvar, ne přes to přesměrování.
Slug řeším ve chvíli, kdy stránka vzniká, protože později už je to vždycky kompromis. U klientů na e-shopech nejčastěji narovnávám adresy generované z celého názvu produktu i s kódem varianty, ze kterých vznikají nečitelné dlouhé řetězce. Když se do redakčního systému napíše nadpis, slug se z něj většinou vygeneruje sám; ten návrh přepisuju skoro pokaždé, protože nadpis bývá delší, než adresa potřebuje.