E-mailová automatizace
Automaticky spouštěné e-mailové sekvence
Co je e-mailová automatizace
E-mailová automatizace je odesílání e-mailů podle předem nastavených pravidel, kdy sekvenci spustí systém sám a nikdo nemusí v úterý ráno klikat na tlačítko Odeslat. Texty napíšete jednou, podmínku nastavíte jednou a scénář pak běží tak dlouho, dokud ho někdo nevypne.
Proti ruční rozesílce se liší hlavně načasováním. Rozesílku pošlete, když se k ní dostanete. Automatický e-mail dorazí ve chvíli, kdy k tomu má daný člověk důvod: přihlásil se k odběru, nedokončil objednávku, půl roku nic neotevřel.
Které scénáře stojí za nastavení
Rozvětvený strom o dvaceti krocích vypadá dobře na snímku z konference, v provozu ale většina firem vytěží nejvíc z několika opakujících se situací:
- uvítací série po přihlášení k odběru, kde má čerstvý kontakt zjistit, co vlastně prodáváte
- připomenutí opuštěného košíku, u e-shopů zdaleka nejčastější automatizace
- navazující zpráva po nákupu: návod k produktu, prosba o hodnocení, doplňkové zboží
- reaktivace kontaktů, které dlouho neotevřely nic, jako poslední krok před čištěním databáze
Kdy se stavba scénáře nevrátí
Automatizace se vyplatí tam, kde se stejná situace opakuje pořád dokola. U databáze o pár stovkách kontaktů se odpoledne strávené kreslením podmínek nezaplatí a rychlejší je napsat lidem ručně. Čím větší provoz, tím dřív se odvedená práce vrátí.
Sekvence běží roky, i když už neplatí
Tady bych byl opatrný. Nastavený scénář nikoho neupozorní, že zestárl. Uvítací e-mail slibuje slevový kód, který loni vypršel, připomínka košíku vede na kategorii, jež se mezitím přejmenovala, a firma se to dozví od naštvaného zákazníka. Do kalendáře si proto dávám revizi puštěných scénářů a procházím je stejně jako kampaně: co odchází, komu a s jakým odkazem.
Jeden scénář a měsíc pozorování
Když u klienta začínám s automatizací, nestavím nic velkého. Nejdřív jeden scénář, který sedí na jeho provoz, a měsíc pozorování, jestli chodí komu má a ve stavu, ve kterém má. Teprve pak přidávám další. Nejvíc práce většinou nedá vymýšlení sekvencí, ale úklid po předchůdcích: v účtech se běžně najdou napůl hotové scénáře, o kterých už nikdo ve firmě neví, a některé posílají stejným lidem tentýž e-mail dvakrát.