Opt-in
Souhlas uživatele se zasíláním e-mailů
Co je opt-in
Opt-in je aktivní souhlas člověka s tím, že mu smíte posílat obchodní sdělení. Důraz patří na slovo aktivní: souhlas vzniká tím, že někdo sám něco udělá, ne tím, že přehlédne předvyplněné políčko na konci objednávky.
Souhlas má být svobodný, konkrétní, informovaný a prokazatelný. Ta čtyři slova vypadají jako fráze ze školení, ale každé z nich vám v praxi něco zakazuje.
Jak vypadá formulář, který obstojí
Políčko nechte prázdné a text u něj napište lidsky: kdo bude psát, o čem a zhruba jak často. Odběr novinek nemíchejte do podmínek nákupu. Kdo si kupuje pračku, souhlasí s dodáním pračky, ne s newsletterem. A pokud sbíráte adresy na dvě různé věci, ptejte se na ně zvlášť.
Myslete i na to, co člověk uvidí hned potom. Slib z formuláře a první zpráva, která mu dorazí, musí sedět. Kdo se přihlásil kvůli slevovému kódu a místo něj dostane týdenní přehled novinek, odhlásí se dřív, než ho stihnete započítat do databáze.
Opatrný bych byl hlavně u nakoupených databází. Vedle právní stránky je to technický průšvih: přijdou stížnosti, občas trefíte spam trapu a reputace odesílatele jde dolů i pro zprávy lidem, kteří se přihlásili sami.
Prokazatelnost
Tvrdit, že souhlas máte, nestačí. Musíte ho umět ukázat. Rozesílací nástroje záznam většinou ukládají samy, jen se k němu musíte umět dostat. Obvykle se archivuje:
- čas přihlášení
- přesné znění textu, který v tu chvíli u políčka stál
- zdroj: který formulář, která stránka, případně offline akce
- IP adresa
Širší souvislosti souhlasu podle GDPR rozebírám na stránce souhlas GDPR.
Odkud se kontakty vzaly
Když přebírám e-mail marketing po někom jiném, první věc, na kterou se ptám, je odkud se kontakty vzaly. Ne proto, abych dělal právníka, ale protože z toho poznám, co mě čeká. Databáze poskládaná z objednávek a přihlašovacího formuláře se chová úplně jinak než seznam, do kterého někdo přisypal adresy z konference a z veřejného rejstříku. U té druhé varianty se dopad ukáže hned na prvním rozeslání.